Výroba klavírů

Výroba klavíru je dlouhý, finančně i technicky náročný proces, který od pokácení stromů k poslednímu doladění může trvat několik let (většinou čtyři až šest).

Začíná se výběrem vhodného dřeva. V České republice je to smrkové dřevo z Šumavy, které používá např. česká firma Petrof, ale i řada zahraničních výrobců. Ovšem každý klavír je postaven z více druhů dřev, jež jsou voleny podle svých vlastností (měkkost či schopnost nést zvuk). Dřevo se postupně řeže na fošny a dává proschnout. Stejně zodpovědná práce je vyválcovat struny potřebné tloušťky a délky. Struny bývají většinou ocelové, a aby se dosáhlo jejich různé frekvence kmitání, v basovém rejstříku jsou ocelová jádra strun opřádaná měděným drátem.

Nejdůležitější fází je tzv. tónování nástroje, ladění a intonování.

Tónování

Je přibližné vyladění strun na předepsanou výšku. Provádí se bez mechaniky klávesnice, klavír je pozvolna připravován na velký tlak strun.

Intonování

Jedná se poslední úpravu nového klavíru a mluvíme o zvukové úpravě, je nutné pro perfektní stav nástroje, zejména jeho kladívek. Ladič odstraní veškeré negativní vlivy, jenž by mohly narušit kulturu tónu a dochází k úpravě kladívek.

Když je celý nástroj zkompletován (včetně leštění dřevěného povrchu atd.), ladí se jednotlivé struny pomocí speciálních ladicích klíčů. V současnosti se téměř výlučně používá rovnoměrně temperované ladění. Klavír, jako ostatní hudební nástroje, se ladí ladičkou o kmitočtu 440 Hz, (dříve 435 Hz). Ve vážné hudbě se v současnosti začíná čím dál více prosazovat ladění o vyšším kmitočtu, zpravidla 442 Hz nebo 443 Hz.